Dneska tu pro Vás mám pokračování čtecí rubriky, se kterou jsem začala tenhle rok (první díl si můžete přečíst tady). Za únor (i přesto, že je to zkrácený měsíc!) jsem nakonec přečetla o jednu knížku víc než v lednu. Hurá, jsme na čísle 2! Zatím mi to hezky vychází, co pořadí měsíce, to počet knížek, ale upřímně si myslím, že tahle pěkně postupující řada začne zase hezky ustupovat.

Co jsem tedy přečetla za únor? Konečně jsem dočetla knížku Jíst, meditovat, milovat (pořád sakra ale nevím, jestli mezi jednotlivýma slovama psát čárky nebo ne?!) od Elizabeth Gilbertové. Když jsem ji četla poprvé, moc se mi líbila ta část, kdy navštívila Itálii, ale Indie mě pak vůbec nebavila, takže jsem knížku nechala někde v koutě knihovny. Asi jsem k tomu potřebovala nějak dozrát, utřídit si myšlenky a téměř po roce se na knížku znovu vrhnout. Pro ty z Vás, kteří o téhle knížce nikdy neslyšeli (ani neviděli film s Julii Roberts, který se mi mimochodem vůbec nelíbil a knížce se nemůže rovnat), tak knížka je o Američance, které je zhruba kolem 30 let, prošla těžkým rozvodem, přišla o velkou část svých peněz, a proto se rozhodla vyrazit do světa, kde bude jíst (Itálie), meditovat (Indie) a milovat (Indonésie). Pokud se Vám líbily knížky typu Čtyři dohody a Mnich, který prodal své ferrari, budete tu část z Indie (a i Indonésie) milovat! Pokud máte rádi cestopisné romány, pak budete milovat tu část s Itálii (a Indonésii). V knize bylo napsáno, že Liz si vlastně jela do Itálie užívat, do Indie jela, aby našla boha a v Indonésii se snažila mezi oběma požitky najít rovnováhu a já až po dočtení knížky opravdu vidím, že jí to nějakým způsobem vyšlo. Je to jedna z mála knížek, na kterou si každý den aspoň jednou vzpomenu a dokáže mě v některých životních situacích hrozně moc uklidnit, takže DĚKUJU LIZ!

Druhou knížku je pokračování Poslední Aristokratky (jestliže vůbec nevíte, o co jde, jakože předpokládám, že už jste o ní minimálně slyšeli, tak Vás zase odkážu na svůj první článek -> Lednové čtení). Druhý díl se jmenuje Aristokratka ve varu (autor: Evžen Boček) a hned na úvod musím říct, že mě zklamalo, že má pouhých 112 stránek. Někde jsem četla názory, že druhý díl je slabší. Taky jsem narazila na názory, kde lidé celou tuhle knižní sérii považují za "stupidní". Nikdo přece neříká, že je to nějaké hodnotné čtení, které se musí rovnat minimálně Dostojevskimu, pokud hledáte ale knížku, u které si odpočinete (opravdu žádné náročné čtení to není) a upřímně se zasmějete, pak Vám ji určitě vřele doporučuji. A to i druhý díl, který na humoru rozhodně nezaostává za prvním dílem. Tentokrát je hlavní dějovou pointou setkání aristokratů v Karlových Varech, kam má přijet i samotná princezna Diana. Dojde tedy znovu na vtipné scény, kdy otec rodiny nebude chtít pustit ani pětník na výlet do Varů, ale jeho manželka, vášnivá fanynka princezny Diany, lstivě otci nakuká, že všechny výlohy platí pořadatel akce. Jak to všechno dopadne, si budete muset přečíst už sami :)

Na závěr tu pro Vás mám ještě nějaké tipy na knížky, o nichž jsem se během února dozvěděla, nebo přibyly do mé knihovny a já mám v plánu si je v nejbližší době přečíst. Knížku, kterou jsem Vás už zahltila na instagramu a i tady na blogu a je první na mém seznamu četby, je všem blogerkám známá Továrna na sny od Anie Songe. Opravdu jsem na tuhle knížku moc zvědavá a zatím vůbec nevím, co mám od ní očekávat. Četli jste ji už někdo? Líbila se Vám? Další dvě knížky, které bych si ráda přečetla jsou Zero waste home od Bei Johnson (tenhle životní styl mě teď opravdu začal hodně zajímat a čtu si o něm, kde jen můžu) a taky psychologický román z období nacismu Smrt je mým řemeslem od Roberta Merleho.

Jaké knížky jste v poslední době četli vy a co byste mi doporučili? :) Ne, že bych teď neměla co číst, ale vždycky se přece hodí mít nějakou inspiraci a mít si co zapsat na seznam (a že já jsem přímo milovník psaní si seznamů!)