Co si přečíst na podzim?
Jelikož jsem za prázdniny přečetla čtyři skvělý knížky, které jsou navíc každá úplně jiná a každá si myslím, že zaujme úplně jiný okruh lidí, rozhodla jsem se pro Vás sepsat jejich stručný obsah, abyste si ten upršený podzim a tu přicházející zimu trošku zpříjemnili u pěkné knížky.
Memento (Radek John)
Rybí Krev (Jiří Hajíček)
Já jsem Malála (Malála Jusúfzajová)
Den, kdy jsem se naučil žít (Laurent Gounelle)
Memento (Radek John)
Pokud jste jako malí hltali My děti ze stanice zoo, určitě Vás tahle knížka nezklame. Je to vlastně taková česká verze, která se točí okolo příběhu mladého Michala, který má problémy jak s rodiči tak s první láskou a právě tyto skutečnosti ho nutí k útěku do jiného světa, kde je všechno ze začátku růžovější. Do světa drog. Že je to růžovější opravdu jenom ze začátku a že z tohohle světa není moc cesty zpět, na to Michal přichází opravdu brzy a pro něj už zároveň dost pozdě.
Rybí Krev (Jiří Hajíček)
Temelín. To, že jaderná elektrárna dokáže napáchat spousty škod, jsem věděla už dřív a to hlavně díky Černobylu. Nikdy by mě ale nenapadlo dívat se na věc z jiného úhlu pohledu. Hana se po 15 letech vrací do Čech, aby urovnala vztahy se všemi, které v Čechách nechala. Proč se tak dlouho nevracela? Možná nechtěla vidět svoji vesnici, ve které strávila celé své dětství a vesnici, kde se potom snažila budovat jeden svůj milostný vztah, jak už nejsou. Neexistují. Temelín tyhle vesnice vymazal z mapy i přes všechny snahy Hany a dalších obyvatel. Co se tam tenkrát všechno stalo? A jsou už staré křivdy zapomenuty, nebo přetrvávají dodnes?
Já jsem Malála (Malála Jusúfzajová)
Vždycky, když si stěžuji na svůj život, vzpomenu si, jaké mám štěstí, že jsem se narodila právě tady. Ne všichni totiž měli stejné štěstí. Malála je mladá holka z Pákistánu, která má ze všeho nejradši vzdělávání a na rozdíl od dětí z vyspělých zemí světa chodí do školy moc ráda a dokonce plní všechny svoje úkoly. Co se ale stane, když se jejich území dostane pod nadvládu Talibánu, které chce dívčí vzdělávání vymýtit?
Den, kdy jsem se naučil žít (Laurent Gounelle)
Určitě jste si už mohli všimnout, že mám ráda motivační knížky typu Čtyři dohody nebo Mnich, který prodal své Ferrari. Žádná mě ale doposud nezaujala tolik jako tato. Nejspíš to budě tím úžasným příběhem, do kterého jsem se absolutně vžila a přemýšlela, co bych na místě hlavního hrdiny dělala já. Protože, co byste dělali vy, kdybyste se dozvěděli, že Vám už na světě mnoho času nezbývá?
Kromě těchto knížek, které jsem zatím všechny četla, bych Vám chtěla taky doporučit Lady Fuckingham, kterou mám právě rozečtenou a už jenom kvůli tomu, jak jsou na tuto knihu rozdílné názory, stojí za to si ji přečíst a udělat si názor vlastní. Kromě toho bych tu chtěla ještě zmínit dvě knížky, které mám vyhlídnuté a plánuje je zařadit do své skromné knihovničky, a to Šlehačková oblaka od blogerky TerezainOslo, protože už jen ten metaforický názor prozrazuje, že to bude určitě skvělá knížka, a pak taky Ta přede mnou od spisovatele vystupujícího pod pseudonymem J. P. Delaney, která mě zaujala svým temným popisem.
A co máte v plánu číst vy? Zaujala Vás nějaká z těchto knížek?:)
A co máte v plánu číst vy? Zaujala Vás nějaká z těchto knížek?:)
4 comments
Kdysi jsem četla jen Memento a pamatuju si, že mě knížka zasáhla. Zbylé knížky mě zaujaly a připisuju si je na seznam knížek, co bych si chtěla přečíst :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Tak super, snad se Ti budou libit :)
VymazatMemento jsem četla a bylo skvělý a o ostatní výber je supr :)
OdpovědětVymazatSarushef blog
To jsem ráda, že jsem se Ti trefila do vkusu :)
OdpovědětVymazatTěším se na všechny Vaše komentáře :)