Je už skoro večer, když se dozvídám, že mi na sobotu odpadla brigáda, takže budu moct jedny z posledních letních dnů využít jinak než postáváním za barem. Hurá! Beru mobil a píšu Kačí, že náš výlet platí a že už se moc těším.

Od té doby, co jsem si pořídila turistický deník, mě cestování po České republice začalo bavit snad i z jiných důvodů, než jenom, abych si udělala novou fotku na instagram (no fuj, to zní povrchně). Ne, teď kecám :) Moc dobře víte, že mám poznávání nových míst moc ráda a po tomhle výletě opravdu nechápu, proč jsem jich za léto nestihla víc.

To, že nemáme s Kačí ani jedna auto, je vlastně výhoda. Cestování vlakem je totiž naprosto skvělý a jelikož obě trávíme většinu času v Praze a náš největší výhled je tak leda na výlohy obchodů lákající na podzimní a zimní kolekci, tak nás opravdu ohromila velká kukuřičná pole a za nimi se rozprostírající hory. No vážně, seděly jsme ve vlaku, obě obličejem skoro na skle a pozorovaly jsme tu nádheru. Myslela jsem na to, jak jsem jako malá říkala, že nikdy nebudu žít na vesnici. Teď už se na to dívám trošku jinak a možná bych se s tím tichem dokázala někdy v budoucnu třeba i smířit.
Přijely jsme na první pohled do menší vesničky Libochovice, která se nakonec ukázala jako celkem velká vesnice, protože za prvními baráčky, které obklopovaly nádraží, se rozprostíralo velké náměstí, spousta obchůdků a zámek! A to byl přesně náš cíl :)
Ještě než jsme se dostaly na recepci, abysme si koupily lístky a lepíčka do turistického deníku, čekalo nás další venkovské překvapení. Všude pávi! Tak jsme za nimi s Kačí pobíhaly jako malé holky a jenom se modlily, abysme je moc nerozčílily tím věčným "stůj" a "nehejbej se, fotím tě".

Další radost nás čeká na recepci, když zjišťujeme, že mají lepíčka v té větší velikosti, ale radost nás přejde hned při lepení, protože se nám nikam pořádně nevejdou. No jo, jsme hrozný šikulky :D

Prohlídka zámku se mi celkem líbila, akorát si prostě nemůžu pomoct, hrozně mě irituje ten průvodcovský tón hlasu a nemůžu se pak pořádně soustředit na to, co říkají:D Po prohlídce jsme s Kačí prošly celou zahradu a udělaly si pár fotek na schodech. Protože bylo relativně ještě teplo, daly jsme si zmrzlinu z Opočna - já jednu velkou, Kačí tři velký (asi mě zabije, až zjistí, že jsem to sem napsala :D)









Zpátky ve vlaku ještě chvíli nevěřícně koukáme na kukuřičná pole a potom už obě usínáme, protože takový výlet nás vyčerpal daleko víc než nakupování na Dnech Marianne (jo, na ty se chystáme příští víkend).

A co jste si v létě udělali za hezký výlet vy? :)