Yellow is the spring black
Žlutá je jarní černá. No není to originální?:D
Poslední dobou se mi nějak daří fotit pravidelně outfity, dokonce mám pořád jeden v zásobě, asi to bude tím, že jsem přinutila přítele, aby mi sem tam něco nafotil a fakt to zatím jde :D Nicméně tenhle outfit mi fotila Evča, když jsme si udělaly jedno takové příjemné dámské odpoledne a zašly jsme si do Kavárny co hledá jméno (konečně!) a nafotit nějaké fotky. Poku se do kavárny chystáte, určitě se nenechte zastrašit hipsterským zevnějškem - opravdu je to kavárna a ne žádná ruina. Vevnitř je taky všechno tak trochu hipsterský - posezení, prostory a dokonce i obsluha :D Přesto se mi tam ale moc líbilo a už se těším až kavárnu znova navštívím :) Jo a pozor, mají tam skoro pořád plno, tak abyste si měli kam sednout! První a poslední fotka jsou foceny přímo před kavárnou a ty ostatní na mém oblíbeném fotícím místě na Andělu.
Jak se vy stavíte k takovýmhle hipsterským kavárnám? A která je Vaše oblíbená?:)
No a právě v jedné takové hipsterské kavárně (bistru) jsem byla dneska, když jsem dělala rozhovor s Martinem Jiřičkou pro internetový magazín Czechmag, pro který jsem nedávno začala psát (teda zatím jsem moc nezačala, tenhle rozhovor bude můj první článek). Martin Jiřička je spoluzakladatel služby Bayo a taky Inzeromat. Když jsem s ním tak hovořila, začala jsem se zamýšlet nad tím, jaké to asi je, když člověk vystoupí ze své komfortní zóny. Martin opustil své zaměstnání a tedy i jistotu stálého příjmu a vsadil všechno na jednu kartu. Když si o takových lidech čtu někde na internetu, asi to na mě tolik nepůsobí jako při osobním setkání. Martin povídal o tom, jak byl několik měsíců bez příjmu a peníze akorát investoval. Když jsem se ho zeptala, jestli by, kdyby tohle všechno věděl, v zaměstnání zůstal, tak odpověděl, že ne. To mě zaujalo. Jsem totiž přesně ten typ člověka (asi jako tak 70% lidí), který o tomhle stylu života sní, ale nemá dost odvahy na to, aby udělal ten první krok. To je podle Martina dost důležité. Obrovsky závidím těm lidem, co třeba studují v zahraničí (ahoj Wendy), nebo opustili zaměstnání a pracují teď na volné noze, pro sebe, protože to tak chtějí (ahoj Marťo). Já bych třeba hrozně chtěla žít v Argentině, nebo prostě cestovat po celém světě. Na střední škole jsme vždycky s kamarádkou přemýšlely o tom, jak by bylo super, kdybysme jezdily po hotelech a nějak je hodnotily. Nevím, jestli taková práce existuje, ale určitě by to bylo super :D Vím, že by mě to asi nebavilo celý život, ale až by mě to bavit přestalo, koupila bych si byt v centru Buenos Aires (jeden z těch pastelových baráčků) a dělala bych třeba novinářku, naučila se pořádně španělsky a taky tancovat tango. A o tom to je, živit se tím, co by mě skutečně bavilo, a když mě to omrzí, přejít zas k něčemu jinému. Nebýt prostě celý život něčí zaměstnanec a jen slepě plnit příkazy s vidinou každoměsíčního platu a letní dovolené. A navíc, žádná práce podle mě není nemožná. Když Vás to baví, určitě se najde způsob, jak si tím vydělat - koukněte se na světové blogerky, které se živí tím, co je baví - nakupují oblečení, vaří dobrá jídla, fotí se, cestují ... Tím neříkám, že mě to, co studuji, nebaví. Naopak si myslím, že až ty práva (snad) jednou vystuduji, tak budu moct dělat práci, ve které budu mít relativní volnost a nebudu ničí zaměstnanec. A třeba se pak jednou seberu a pojedu dělat advokátku do Argentiny. Nebo do Španělska. Kamkoli.
Jak to máte vy s Vaší komfortní zónou? Bojíte se z ní vystoupit? Co je takový Váš osobní sen?
No a právě v jedné takové hipsterské kavárně (bistru) jsem byla dneska, když jsem dělala rozhovor s Martinem Jiřičkou pro internetový magazín Czechmag, pro který jsem nedávno začala psát (teda zatím jsem moc nezačala, tenhle rozhovor bude můj první článek). Martin Jiřička je spoluzakladatel služby Bayo a taky Inzeromat. Když jsem s ním tak hovořila, začala jsem se zamýšlet nad tím, jaké to asi je, když člověk vystoupí ze své komfortní zóny. Martin opustil své zaměstnání a tedy i jistotu stálého příjmu a vsadil všechno na jednu kartu. Když si o takových lidech čtu někde na internetu, asi to na mě tolik nepůsobí jako při osobním setkání. Martin povídal o tom, jak byl několik měsíců bez příjmu a peníze akorát investoval. Když jsem se ho zeptala, jestli by, kdyby tohle všechno věděl, v zaměstnání zůstal, tak odpověděl, že ne. To mě zaujalo. Jsem totiž přesně ten typ člověka (asi jako tak 70% lidí), který o tomhle stylu života sní, ale nemá dost odvahy na to, aby udělal ten první krok. To je podle Martina dost důležité. Obrovsky závidím těm lidem, co třeba studují v zahraničí (ahoj Wendy), nebo opustili zaměstnání a pracují teď na volné noze, pro sebe, protože to tak chtějí (ahoj Marťo). Já bych třeba hrozně chtěla žít v Argentině, nebo prostě cestovat po celém světě. Na střední škole jsme vždycky s kamarádkou přemýšlely o tom, jak by bylo super, kdybysme jezdily po hotelech a nějak je hodnotily. Nevím, jestli taková práce existuje, ale určitě by to bylo super :D Vím, že by mě to asi nebavilo celý život, ale až by mě to bavit přestalo, koupila bych si byt v centru Buenos Aires (jeden z těch pastelových baráčků) a dělala bych třeba novinářku, naučila se pořádně španělsky a taky tancovat tango. A o tom to je, živit se tím, co by mě skutečně bavilo, a když mě to omrzí, přejít zas k něčemu jinému. Nebýt prostě celý život něčí zaměstnanec a jen slepě plnit příkazy s vidinou každoměsíčního platu a letní dovolené. A navíc, žádná práce podle mě není nemožná. Když Vás to baví, určitě se najde způsob, jak si tím vydělat - koukněte se na světové blogerky, které se živí tím, co je baví - nakupují oblečení, vaří dobrá jídla, fotí se, cestují ... Tím neříkám, že mě to, co studuji, nebaví. Naopak si myslím, že až ty práva (snad) jednou vystuduji, tak budu moct dělat práci, ve které budu mít relativní volnost a nebudu ničí zaměstnanec. A třeba se pak jednou seberu a pojedu dělat advokátku do Argentiny. Nebo do Španělska. Kamkoli.
Jak to máte vy s Vaší komfortní zónou? Bojíte se z ní vystoupit? Co je takový Váš osobní sen?
My outfit:
Stradivarius jeans, jacket, shirt
Aliexpress choker
H&M bag
Converse shoes
9 comments
Hezké, já na tom zatím postupně pracuju. Moje první "rebelské" rozhodnutí, bylo nejít na vysokou. Ráda bych měla časem něco svého a být jak říkáš - na volné noze. A k tomu titul nepotřebuju. :) Tak uvidíme, třeba mi to jednou vyjde a taky se mnou napíšeš rozhovor. :D
OdpovědětVymazatwww.bycorra.com
Jojo kdo ví, co bude:) každopádně držím palce :)
VymazatJeeee, tak to s panem Martinem máme stejný :)
OdpovědětVymazatTenhle rok nás dokonce i čeká cesta po zmíněných zemích J Americe.
Měla bys to udělat a odejít, já už do toho šla po druhé a není nic lepšího :)
Ejnets in Lisboa
Zajímá tě cestování? Přidej se do naší skupiny pro Czech Travel Bloggers TADY :)
No tyjo!! Tak ode me v Argentine pozdravuj :D:)
VymazatMoc jednoduchý a krásný outfit. :)
OdpovědětVymazatTak to je opäť ďalší super outfit! Ako vždy ti to veľmi pristane :)
OdpovědětVymazatHello, my name is Ev
Ta bundička je perfektní. Zase se ti to moc sluší :)
OdpovědětVymazatMagicBeautyLife
Moc pěkná kombinace. Mě se žlutá v obleční líbí, ale na jiných lidech. :) když si ji dám na sebe, tak si přijdu tak velká slunečnice.. :D takže zůstávám u své černé klasiky.
OdpovědětVymazatBuď v klidu, měla jsem stejný problém, tohle je taky můj jediný žlutý kousek :D
VymazatTěším se na všechny Vaše komentáře :)