Cestovní deníčky: Pět dnů v Portu

Jen málokde na světě najdete tak útulný město, jako je právě Porto. Jeho úzké uličky, keramické mozaiky na baráčcích a pastel de nata téměř v každé kavárně nás s holkami naprosto dostali. Radost nám nezkazil ani fakt, že bylo v Portu asi o osm stupňů míň, než jsme zvyklé z Valencie a ani to, že na ubytování nebylo žádné topení. Vezmeme to ale hezky popořadě, ať na nic nezapomeneme...

Let s Ryanair

Do Porta jsme si koupily letenky už v září, protože byly za dobrou cenu a navíc jsem už dlouho toužila se do Portugalska podívat. A jsem ráda, že jsem si nakonec nevybrala Lisabon, který je prý daleko víc turistický a zdaleka ne tak útulný. Tohle slovo tady v článku ještě asi párkrát najdete, protože je naprosto vystihující. Letěly jsme s Ryanair a a já si tuhle společnost poslední dobou nemůžu vynachválit - žádný problém se zavazadly, všechno šlo rychle, žádné dlouhé čekání a ještě jsme oba lety stihly dřív, než bylo naplánované. Tenhle rok mě ještě čekají další lety s Ryanair, tak doufám, že jsem to nezakřikla. 

Kolik dnů na Porto a kde se ubytovat?

Na prozkoumání Porta jsme si vyhradily pět dnů a jelikož by čtyři bohatě stačily, poslední den před odletem jsme si naplánovaly výlet do Aveira, což je malé městečko nazývané "portugalské Benátky" kvůli svým tradičním kanálům a gondolám. Kromě toho jsou na pobřeží krásné instagramové baráčky, kam jsme se bohužel nestihly dostat, protože byly celkem daleko od centra. 

Ubytování jsme si našly přes Booking a pronajaly si byt i s kuchyňkou, abysme si občas mohly uvařit doma. Což je mimochodem skvělý tip pro low cost cestování a určitě Vám to ušetří spoustu peněz, když si budete dělat třeba aspoň snídaně nebo večeře přímo na pokoji. Ušetřené peníze pak můžete využít na další výlety, vstupy do muzeí, nebo třeba za nějaký suvenýr. Mimo jiné je Porto plné hostelů, které jsou na poměrně vysoké úrovni, takže bych se toho vůbec nebála. 

A teď už naše zážitky... :)

První den

Do Porta jsme přijely celkem unavené, protože vstávat ve tři a táhnout se na letiště takhle brzo ráno, se moc nedá skloubit s celodenním chozením po městě. Nakonec jsme to ale zvládly a já si asi vytvořila osobní rekord, když jsem vydržela 22 hodin na nohou. Hned první den jsme toho měly celkem dost v plánu, takže po ubytování jsme se rychle posilnili snídaní v nedaleké kavárně Negra café, kde nikdo nerozumí moc anglicky, takže nám ve finále i spletli objednávky. Obsluha taky nebyla z nejmilejších a jídlo podprůměrné, takže téhle kavárně se radši vyhněte. Hned po snídani jsme pospíchaly k centrálnímu bodu Porta - věži Clérigos, kde začínala naše free walking tour. Jestli něco určitě nevynechejte, pak je to tahle prohlídka města. Náš průvodce byl zkušený cestovatel, znal všechny portská zákoutí a dal nám spoustu tipů, kde se najíst a napít. Navíc nám řekl i zajímavosti z historie (a ne, nebyla to žádná nudná přednáška) a tak jsme se třeba dozvěděli, proč španělští Židé v dobách moru utíkali právě do Portugalska a jaký je tam potkal osud. Samozřejmě jsme cestou ochutnali i pastel de nata, což je další must do, pokud pojedete do Portugalska. Prošli jsme městem až ke katedrále "Sé", kde prohlídka skončila.

My se pak s holkami vydaly uličkami dolů (jojo, Porto je hodně kopcovité město, tak si připravte všechny síly), které byly mimochodem plné místních obchůdků s handmade výrobky, a došly jsme až k přístavu, kde panovala naprosto sváteční atmosféru. Lidé posedávali v restauracích, angličtí turisté posilnění alkoholem dost hlasitě zpívali a místní umělkyně k tomu hrála na kytaru. Navíc podél řeky probíhaly trhy, kde jste si mohli koupit spoustu místních výrobků za fajn ceny. Naše cesty se rozdělily, když jsme dostaly hlad a každá měla chuť na něco jiného. My jsme skončily v bistru Voltaria, kde jsme ochutnaly typickou portugalskou prasárnu - Francesinhu a ještě si na to daly místní dezert. Nakonec je možná dobře, že bylo Porto tak kopcovité a aspoň část z tohohle superkalorického jídla jsme vychodily.

Večer jsme si s holkami zašly ještě na drink do levného studentského podniku Espaco 77, který byl plný Erasmus studentů.



Druhý den

V sobotu jsme začaly daleko lepším brunchem než den předchozí - zašly jsme si do Zenith - Brunch & Cocktail, kde jsme si vždycky ve dvou objednaly sladké i slané, abysme měly od každého něco. I přes množství lidí, které v kavárně byli, na nás byla obsluha moc milá a dokonce nás poprosila o napsání recenze, což jsme rády udělaly.

Sobotu jsme plánovaly strávit u oceánu, kam jsme z centra dojely metrem. Když jsme viděly to nádherné slunečné počasí, byl plán jasný. Piknik na pláži a pozorování surfařů, kteří zdolávají obrovské vlny. Nic pro začátečníky. Potom jsme si udělaly příjemnou procházku podél pobřeží a vydaly se směrem k majáku Farolim de Felgueiras. Normálně by cesta trvala tak hodinu, ale když se každá z šesti holek chce všude vyfotit s každou druhou vlnou a lavičkou,  jde to trochu pomaleji. Nakonec jsem se od holek oddělila a vydala se napřed, protože jsem měla strach, že to jinak nestihneme (tohle mě asi naučil brácha - stihnout navštívit všechny možná místa v krásném čase). Když jsem k majáku dorazila, vstup byl přepásaný z důvodu vysokých vln. Mě a pár odvážlivců to ale nezastavilo a vydali jsme se si maják prohlédnout zblízka. Skupinka přede mnou to nakonec odnesla celkem silnou vlnu a po zbytek dne asi pěkně mrzli. 





Na večer jsme si naplánovaly pozorování západu slunce v Gaie. Gaia je druhá část Porta - "ta za mostem", což nečekaně znamenalo přejít dost vysoký most. Strach z výšek jsem nakonec překonala a dokonce si na mostě udělala i fotku - když už, tak už. Západ slunce zrovna ten den nebyl nic moc a navíc jsme nebyly samy, kdo si tohle místo pro večerní posezení vybral. I tak to ale byla příjemná atmosféra a hodně mi to připomnělo večerní posedávání na Náplavce.


Třetí den

Holky se v neděli vydaly na výlet a já, protože jsem se chtěla jít před zápasem FC Porto ke stadionu, jsem zůstala sama v Portu. Musím říct, že je někdy moc fajn zůstat sama v neznámém městě a jen se tak toulat uličkami a narážet na zajímavá skrytá místa. Prošla jsem si znovu všechny zajímavá místa - začala jsem na Náměstí Svobody, které kdyby mělo jezdeckou sochu na druhé straně náměstí, tak je věrnou kopií našeho pražského Václavaku a na oběd jsem se tam zastavila v McDonald's, který má nádherný historický interiér. Znovu jsem si prošla okolí katedrály "Sé" a zastavila se na hlavním vlakovém náměstí, abych se mohla kochat nádhernými malbami souvisejícími s historií Porta a i Portugalska jako takového. Potom jsem po mostě Luís přešla na druhou stranu a prošla si ještě jednou pořádně Gaiu. Všude byli po městě studenti ověšení plechovkami a skandující. Jelikož mi zvědavost nedala, zeptala jsem se jednoho pána, jestli neví, co tak oslavují, nebo proti čemu demonstrují. Bylo mi řečeno, že jsou to oslavy nástupu na vysokou školu. To bylo asi tak to poslední, co jsem čekala. Jsem zvědavá, jestli jim tohle nadšení vydrží i další roky :D











Čtvrtý den

Pondělí mělo být upršené a tak jsme si naplánovaly návštěvy sekáčů. Za mě nejvíc doporučuji můj oblíbený Humana secondhand, který má v centru hned několik poboček. Pro náš poslední brunch jsme si tentokrát vybraly podnik Nicolau Porto a já ho musím hodnotit jako nejlepší ze všech. O jejich francouzském toastu se mi bude asi ještě dlouho zdát. Potom už jsme se vydaly vystát si frontu do knihovny Livraria Lello, která posloužila jako inspirace pro J. K. Rowlingovou, když psala Harryho Pottera. Celkově se Rowlingová Portugalskem pro své psaní inspirovala - jméno jednoho z největších darebáků je shodou okolností úplně stejné jako jméno jednoho portugalského autoritářského prezidenta, uhádnete jaké to je? 

Když už jsme moc nevěděly co by, a nechtělo se nám chodit upršenými uličkami, vydali jsme se do Banca de Materiais, kde se shromažďují keramické mozaiky z budov, které jsou poníčené. Opravují se tu a pak se dál předávají obyvatelům Porta zadarmo, aby se udržela tahle tradice keramického obložení. Hned ve vedlejším vchodě najdete zajímavou expozici o psychických poruchách, která je zadarmo a určitě stojí za návštěvu.





Pátý den

Poslední den před odletem jsme si koupily za 7 zpáteční jízdenku do nedalekého městečka Aveiro. Po právu je nazývané portugalskými Benátky a já Vám kromě procházky centrem doporučuji navštívit i park Dom Pedro Infante a projít se uličkami plnými obchodů s eko a ručně vyráběnými věcmi. Pokud budete mít čas na nákupy a už Vás bude nudit mozaiková architektura, navštivte obchodní centrum Forum, které je napůl venkovním areálem a jeho architektura je zcela odlišná od zbytku města.

A hurá zpátky do tepla do Valencie!



You Might Also Like

2 comments

  1. Porto je láska ♥ ale Lisabon taky rozhodně stojí za to! :)

    OdpovědětVymazat

Těším se na všechny Vaše komentáře :)