Cestovní deníček: Znovu v Berlíně!


To, že je Berlín úžasný, by se asi hodilo napsat jako první větu, ale proč říkat něco, co je na první pohled tak zřejmé? A víte, co je ještě úžasnější? Navštívit takové místo podruhé, takže máte čas i na jiné věci, než jenom běhat od památky k památce, abyste náhodou nevynechali nějakou položku z průvodce. A my jsme se průvodcem opravdu neřídily.

Očekávaly jsme teda trošku hezčí počasí, ale co bysme na začátku března chtěly, že jo. Do Berlína jsme se vydaly Studentem a pětihodinová cesta se dala (díky knížkám!) docela v pohodě přežít. Škoda jen, že nám cestou do Berlína nefungovala televize, takže jsme byly odkázáné opravdu jen na ty knížky (což ale není nikdy na škodu!). Ubytovaly jsme se v hotelu Upper room Kurfürstendamm na Zoologischer Garten, což bylo v krásné docházkové vzdálenosti od centra. Navíc cena i se snídaní byla super (asi 700 Kč/noc) a pokoje vyhovující na přespání. Hotel je až ve 4. patře budovy, což nám jako dvěma blondýnám dalo dost zabrat a v jednu chvíli už jsme skoro panikařily, že jsme bez spaní, ale nakonec jsme si, jako dvě jenom pouze obarvený blondýny, poradily.

První den jsme se nejdřív pořádně najedly ve Vapianu a pak zamířily k Vítěznému sloupu, který jsme měly cestou k Braniborské bráně. Tam jsme se pokoušely o pár nočních fotek, ale nakonec to radši vzdaly, protože na Pinterestu to vypadalo rozhodně líp. No nic, tak jsme se aspoň zahřály v Dunkin Donuts a vystály si frontu na návštěvu Říšského sněmu na další den. Večer jsme si chtěly zajít někam na skleničku, tak jsme projely Foursquare a vybraly podnik, jehož název jsem už radši zapomněla. Cesta vedla k vlakovému nádraží (tyhle místa mě vždycky děsila) a bar byl hned pod železnicí, takže jsem se co pět minut modlila, aby se k nám ten vlak nepropadnul. Kdo chtěl dovnitř, musel zaklepat. Ani to nás ale neodradilo a na baru jsme si objednaly každá jednu skleničku vína. Pak jsme si připomněly pár strašidelných filmů, kde se dvěma osamoceným holkám na cestách může stát leccos, zaplatily jsme a rychle radši odešly otáčejíc se, jestli nás náhodou barman nepronásleduje. No, asi není třeba to dál komentovat ne?:D





Ráno jsem Evu vykopala z postele už před 8 (jo, je radost se mnou cestovat), abysme toho totiž co nejvíc stihly. Abysme si to ujasnily, já miluju odpočívání a válení se, ale jakmile jsem na cestách, byla bych schopná být vzhůru 20 hodin, abych všechno stihla a pořádně si všechno užila. Kéž bych měla tolik síly i na školu a práci. Taky jsem hrozně netrpělivá, takže když se někdo dlouho s něčím zdržuje (třeba hodinu snídá, nebo se sprchuje, a to ani nemluvě o spotřebě vody a neekologičnosti), tak se mi začne zvyšovat tlak :D No, abych tuhle pasáž uzavřela, jsem ráda, že se se mnou Evča ještě po tomhle výletu baví. 

První naše cesta vedla na East side gallery, kterou už jsme sice obě viděly, ale máme rády tohle umění, tak jsme se tam vydaly znovu. Někdy si říkám, že se lidi fotí snad u všeho možného, aniž by vlastně věděli, co to je. A ne, opravdu mi nepřijde vhodné dělat duckface pózy před zdí plnou trpících lidí. Takže až se příště budete někde fotit, zamyslete se nad účelem a historií daného místa. 

Z East side gallery jsme se pak rozhodly dojít až na Alexanderplatz, což nebylo úplně kousek. Cestou jsme se ještě stavily v secondhandu Humana, který se mi moc líbil v Budapešti, a tak jsem se těšila na tenhle obří do Berlína, ale nakonec jsem byla poměrně zklamaná. Pak jsme si zašly ještě do jedné vintage pobočky, kde už se nám líbilo víc, ale ani tak jsme nic nevybraly. Jelikož jsem se jako vždycky oblékla neúměrně počasí, hrozně jsem mrzla, a tak jsem si chtěla koupit nějakou mikču v Primarku na zahřátí. Mikču s nápisem "Insta famous" si nakonec koupila Evča (a půjčila mi ji!) a já se jí za to celou dobu smála, až se mi nakonec zalíbila a litovala jsem, že ji nemám taky :D







Jediné místo, které jsme měly vytipované, byla kavárna House of small wonder, hlavně kvůli jejím pověstným schodem (koukněte na ig!). Na stůl jsme ale měly čekat hodinu a to se nám fakt nechtělo, takže jsme udělaly rychlo fotku na schodech a šly hledat něco míň vytíženějšího. Nakonec jsme kousek odtamtud našli kavárnu Zimt & Zucker, která byla trošku old-fashioned, ale moc příjemná a hlavně jsme si mohly rovnou sednout a objednat. 

Předposlední zastávka dne byl památník Berlínské zdi, kde jsme se opět snažily udělat další uměleckou fotku, tentokrát jak přecházíme před zdí. Hádáte správně, opět se nám moc nezadařilo a ještě jsem na všech fotkách vypadala, že mám o 20 kg víc (viz níže). Už rozumím tomu, že fotky zkreslují.. (smajlík s očima v sloup). Nakonec nás čekala návštěva kopule Říšského sněmu, která nám kromě výhledu na Berlín nic moc nepřinesla, takže si klidně ušetřete čas stáním ve frontě a radši si zajděte do nějakého muzea. Večer jsme si zašly na pizzu kousek od hotelu, kde jsem konečně ochutnala německé pivo! Eva si dala na dámičku aperol, takže díky, muselo to vypadat bezvadně :D Probraly jsme asi tak všechny vážný témata, co Vás napadnou - přes druhou světovou válku, po ekologii až k Islámskému státu a islámu jako takovému. A taky jsme málem začaly natáčet podcast. No, co říct, německý piva jsou prostě o trošku silnější než ty naše. 







Poslední den jsme už byly hrozně uchozené a chtěly si před cestou trošku odpočinout, tak jsme se vydaly do zoo, která je pověstná svými pandami a navíc byla jenom 5 minut od hotelu. Trošku jsme se bály nechat zavazadla jen tak na recepci, a tak jsme si všechny cennosti narvaly do kapes (na Čechy, že jo). Když říkám cennosti, myslím tím hlavně mýho plyšovýho pomeraniana a Evy Louis Vuitton psaníčko. Každý máme holt jiný priority, no. 

Ze zoo jsme byly absolutně nadšený! Lístek nás jako studentky vyšel asi na 10 euro (což je o hodně levnější než zoo ve Vídni, kam jsme se chtěli jít podívat loňskou zimu) a zahrada byla tak akorát velká. Našly jsme všechna zvířata, po nichž naše srdce toužila, takže zavládla spokojená atmosféra. V mým případě to byly hlavně surikaty, lvy a pandy. Pak už jsme jen chtěly nakoupit nějaké jídlo do autobusu a pro ostatní nějaké dárky, což se ale ukázalo v neděli jako problém, když jsou všechny obchody zavřené. Ještěže jsme o tom den předtím mluvily... Nakonec jsme jeden supermarket našly, vystály si přátelskou 40 minutovou frontu a mohly se vydat na cestu domů.

Tak na viděnou, Berlíne!







You Might Also Like

4 comments

  1. jeej super fotky :D a dobré storky :D

    OdpovědětVymazat
  2. To musel byt úžasný výlet :)

    OdpovědětVymazat
  3. Vyzerá to na skvelý výlet. A keď počúvam názvy tých podnikov, hneď som hladný :-D

    OdpovědětVymazat
  4. super článok :) do zoo sa chystám aj ja tak som rada, že je celkom dobrá :P

    when pigs fly

    OdpovědětVymazat

Těším se na všechny Vaše komentáře :)