Perfect weekend

Znáte to, když prožijete nějaký víkend na 110% a ještě se Vám splní Váš sen?:) Já už jo, protože přesně takhle jsem prožila minulý víkend.

Už před dlouhou dobou mi Milda slíbil (možná jsem využila toho, že byl trošku opilej), že se mnou pojede na slezské derby Opava - Baník. Pro někoho, koho tohle fandění na fotbale nenaplňuje, to je asi z fotbalové stránky dost nezajímavý zápas a radši si zajde na derby v Praze, přijde tím pádem ale o nejlepší atmosféru, co se dá v České republice vidět. Když jsme se dozvěděli, že se na stadion ani nepůjde, protože nám Opava nabídla směšných 340 lístků (nakonec nás přijelo téměř 2 000), takže když nepůjdeme všichni, tak nikdo, tak už Milda hledal záminku, aby se nejelo. "Proč tam teda pojedeme, když ani neuvidíme fotbal?" Tohle se prostě těžko někomu vysvětluje, takže jsem to přešla jenom smutným pohledem a bylo.
Nakonec jsme teda samozřejmě jeli. Vyjížděli jsme v pátek odpoledne z Hlavního nádraží, aby jsme v Ostravě byli už den předem. Možná by ještě stálo za zmínku, že Milda nesnáší vlaky - ani jsme nestačili vyjet z Prahy a už jeho znepokojení vlak potvrdil. 15 minut zpoždění kvůli poruše lokomotivy. Bezva. Nakonec jsme asi kolem 7 hodiny večer dorazili do Ostravy - samozřejmě v pořádku. Večer jsme si zašli do hospody a taky jsme nevynechali prohlídku Stodolní - nutno podotknout, že Milda a můj kamarád, u kterého jsme spali, se na tu sobotu pořádně posilnili alkoholem, a proto jsme nakonec ani moc nespali a v dopoledních hodinách jsme vyrazili na nádraží Ostrava - Svinov, kde byl oficiální sraz s ostatními fanoušky. Jupí, nemůžu tomu uvěřit, fakt jsme tady! Následovala další cesta vlakem - do Opavy. Mildovi se určitě zastesklo po příjemných sedačkách v Regiojetu a taky klidu, co tam panoval. Tohle mělo trošku jiné grády. V Opavě jsme byli asi za půl hodiny a spolu s policejním doprovodem jsme vyrazili na stadion. Pak už se jen fandilo a povzbuzovalo před branami stadionu a sem tam došlo k nějakému (nepatrnému) konfliktu (ale nic tak hrozného, jako psali v Blesku - žádné rodiny s dětmi v řekách, to fakt ne). Baníček nakonec vyhrál a my mohli jet spokojeně zpátky do Ostravy. Hrozně moc jsem si tenhle den užila a i když Vám tady normálně o svých výjezdech nepíšu (maximálně jsem dám nějakou fotku), tak o tomhle jsem se prostě nemohla nezmínit. Byl to jeden z mých nejlepších dnů vůbec a jsem moc ráda, že tam se mnou Milda jel (a mamka byla taky ráda, že jsem nejela sama, ale pořád ne tak ráda, jako kdybychom nejeli vůbec:D).
Škoda, že fotka není úplně kvalitní a není tam vidět Mildy spokojený výraz :D





Když píšu, že to byl perfektní víkend, musím ještě zmínit další z mých nejlepších dnů. V neděli jsme s Mildou měli roční výročí. Řekla bych, že to hrozně uteklo, ale vlastně mi přijde, že už jsme spolu pěkně dlouho. Udělali jsme si hezký den přesně v našem stylu. Vstávali jsme v 11 hodin (dospávali jsme ten deficit z Ostravy) a potom jsme se připravili a vyrazili na running sushi. Naše jednoznačně nejoblíbenější jídlo. Předtím jsme ještě prošli pár obchodů, což je taky naše velmi oblíbená aktivita. Po sushi jsme jeli domů a celé odpoledne jsme strávili sledováním Útěku z vězení. Tenhle seriál teď opravdu jedeme nonstop a  už se nemůžeme dočkat 5. série. Večer jsme si ještě udělali obložený talíř a šli jsme celkem brzo spát. Příští víkend se chystáme do Bratislavy, což bude takový naše oficiálnější oslavení prvního roku, takže se můžete těšit na fotky.



Chápu, že většina holek si perfektní víkend asi představuje jinak a po rozkliknutí článku můžou být i třeba šokované, ale já tímhle prostě žiju :) Je tady nějaká slečná, co to má stejně?:D:)

You May Also Like

2 comments

  1. S fotbalem si nepotykame :D i kdyz jednou bych to chtela vyzkouset, kuli ty atmosfere, treba me to chytne :) ale running sushi beru vsema deseti :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já moc nechápu, kde se to ve mně vzalo, ale jsem za to moc ráda :)

      Vymazat

Těším se na všechny Vaše komentáře :)