Timberlandy v akci
Tak moc jsem se těšila, až zveřejním svůj první outfit v mých miláčcích. A je to tady! Tramtadatramtadatramtadáá! (no, teď si úplně nejsem jistá, jestli se to přesně takhle říká, ale budiž :D) Veselá část je za námi a po zbytek článku už se na Vás budu jenom snažit přenést svoji depku, jestli máte tedy dobrou náladu, přejděte rovnou na fotky. Jestli máte náladu špatnou a nechcete ji mít horší, přejděte taky rovnou na fotky. Takže předpokládám, že teď už píšu jen tak pro jednoho dva čtenáře. To nevadí. Musím si totiž vylít srdíčko.
Když jsem začala psát blog, tak to bylo zčásti kvůli mé lásce k psaní a vytváření si takové své memory book a z druhé části kvůli tomu, že se mi líbily akce, na které blogerky chodily a spolupráce, které dostávaly. Je to tak a kecala bych, kdybych napsala něco jiného. Z celého srdce závidím těm blogerkám, které opravdu píšou blog jenom pro radost, neporovnávají ho s ostatními a neříkají si "proč ona a já ne". Fakt bych to taky chtěla mít takhle na háku. Ale nemám. Bohužel. Největší deprese většinou mám z denní návštěvnosti. Já bych opravdu chtěla články přidávat častěji, ale prostě ne vždycky je o čem psát. Když po "týdnu sucha" vidím, že se na můj blog podívalo třeba jen 70 lidí, je mi do pláče. Věnuji blogu (a taky Instagramu) poměrně velkou část svého času, snažím se pořád zdokonalovat, psát kvalitnější články, fotit lepší fotky, ale když pak vidím, že holka, co si založila blog před 3 měsíci už má nějaké opravdu dobré spolupráce a její úroveň článků je téměř nulová, mám chuť se na všechno vyprdnout, i přesto jak vytváření tohohle blogu miluji a jak moc mě to naplňuje. Já chápu, že žijeme ve světě, kde bez kontaktů už nejde téměř nic, ale stejně si prostě vždycky postěžuji. Jestli zažíváte to samé co já, tak Vám chci říct jen jedno: Nepřestávejte bojovat! A pamatujte si, že jsou jenom dvě možnosti - buď udělat posun, nebo se vymlouvat.
Tak srdíčko vylité, cíl článku pro dnešní den splněn. Teď se pojďte podívat na ten outfit :)
Jo a příští týden se můžete těšit na fotky z hor a na moje děsivé zážitky z ubytovny :D
My outfit:
Stradivarius jeans
Zara jacket
Timberland shoes
Accessorize scarf
Daniel Wellington watches
2 comments
Naprosto ti rozumím, souhlasím s tebou a pod takový článek bych se klidně podepsala.
OdpovědětVymazatBlog miluju, baví mě ho psát a pořád se snažím zlepšovat, ale cítím, že v návštěvnosti/spoluprácích to nemá žádný posun. Blogu i instagramu věnuju hromadu času, snažím se poradit, dávat tipy, psát recenze, být inspirativní,ale přijde mi, že nic z toho:( Nejvíce mě mrzí, že některé blogerky ani nejsou o moc kvalitnější než my (články nemají hlavu ani patu, outfity jsou nudné a "typicky blogerkovské"), ale mají 30k folowerů a tisícovou návštěvnost a já pořád nechápu proč:( Jestli je jediná cesta být velkých adidas nadšencem, nošení oversize věcí, barvenení vlasů každý týden na jinou barvu a prezentování svoji vysportované postavy? :( ?
Je mi z toho někdy až smutno.
Jinak outfit chválím. Mně se nikdy tyto boty nelíbíly, přišly mi hrozné, a pak jsem je viděla u tebe na IG..častěji a častěji a teď si nemůžu pomoct, ale ta jejich žlutá verze se mi celkem pozdává a hlavně k tobě hrozně sednou! Patří k tobě!
...Instantní krása...
Moc děkuju za krásnej komentář, těší mě, že to někdo cítí stejně :))
VymazatTěším se na všechny Vaše komentáře :)