50 okamžiků mojí španělské karantény

Jak jste si už mohli všimnout na mém Instagramu, dneska je to přesně 38. den, co jsem zavřená ve Valencii na bytě, bez možnosti jít na procházku, jít si zaběhat (což bych samozřejmě stejně nešla), nebo provozovat jakoukoli jinou venkovní aktivitu. Největší zážitek týdne je procházka do Mercadony, která je zhruba tak 5 metrů od mého vchodu do baráku, a vynesení odpadků, což už je tak dobrých 100 metrů. To už občas cítím i slabost v nohách. 


Jak k tomu došlo? Když se koronavirus dostal do Itálie, pořád jsem si říkala, jak daleko to je, a jak se nás to vůbec netýká. V té době jsem tu ještě měla na návštěve kamarádky z Čech a společně jsme se tomu smály. Na začátku března jsme ještě byly na demonstraci za ženská práva - 8. března. Kdybysme jen tenkrát tušily, že zrovna tady se to pravděpodobně dost rozšířilo. Ani ne týden na to se vyhlásila karanténa i tady ve Španělsku, zrušily se téměř všechny lety a u těch, které zbyly, stoupla cena asi tak desetinásobně. Možnosti dostat se do Čech sice byly, ale nakonec jsem se rozhodla, že to přečkám tady ve Španělsku, protože cestování přes přeplněná letiště byla v té době dle mého nejhorší možnost. Od té doby nám už karanténu prodloužili aspoň třikrát, nejnovější datum je do 10. května - "už jen" 20 dní. Když říkám karanténa, myslím tu opravdovou, ne tu, kterou všichni, hezky klasicky na Čechy, u nás obchází. Nemáme sice povinnost nosit tu roušky, ale ono to ani není potřeba, když trávíme všechen čas zavření na bytě, a ti šťastnější pak i občas na balkónech. 

Musím přiznat, že moje karanténa není zase tak špatná, jak se může zdát, a i když mi to občas leze na mozek, myslím si, že si oproti jiným nemůžu stěžovat. Mám (už jen) tři skvělé spolubydlící, balkón, kam svítí sluníčko téměř každý den od 3 do 7, a pěkný velký byt. To, že jsem po zimním semestru změnila ubytování, bylo rozhodně nejlepší rozhodnutí mojí budoucí věštecké kariéry.

A jakých je těch 50 momentů karantény, na které asi nikdy nezapomenu?

Poprvé jsem upekla banana bread. Haha, to jsme se nasmáli teda. To by nebyl moc originální začátek. Tak ještě jednou:

1. Vrhla jsem se na psaní vlastní knížky. A nemám páru, jestli z toho někdy něco bude. Uvidíme.
2. Poprvé jsem dělala a ochutnala (to hlavně) polské pirožky. A klidně bych je teď jedla pořád.
3. Troufám si říct, že jsem si našla kamarádky na celý život (moje skvělé spolubydlící, kterým zatím, doufejme, nelezu na nervy).
4. Nezanedbávala jsem své Erasmus povinnosti a vypila spoustu litrů vína, piva, ginu a samozřejmě vodky.
5. Holky si založily hudební kapelu a já jim dělala kameramana. Dalo by se říct, že jsem se stala důležitou součástí.
6. Dočetla jsem Tamařino souhvězdí od Anny Musilové. A bohužel to bylo spíš zklamání.
7. Naopak z knížky Islámskému státu na dostřel 2 jsem byla nadšená úplně stejně jako z prvního dílu.
8. Doháním resty a koukám na české klasiky, které jsem ještě nikdy neviděla. Už mám za sebou Marečku, podejte mi pero (hodně, hodně dobrý) a Vesničko má středisková (už ne tak dobrý, ale pořád fajn).
9. Pustila jsem se i do literárních klasik. Těch světových. A začala jsem Lolitou (zajímavá kniha, nutno podotknout).
10. Upekla jsem svůj první cheesecake. Oreo, samozřejmě.
11. Už 4x jsme si s holkami uspořádaly nedělní brunch na balkóně. 
12. Když jsme pořádali jednu z mnoha party s našimi sousedy, přijela španělská policie. Sympatičtí chlapci. 
13. Naučila jsem se nespočetně karetních (alkoholových) her.
14. Začala jsem se zase od začátku učit ruštinu. Tak uvidíme, jak to tentokrát dopadne.
15. Samozřejmě mě neminuly ani instagramové výzvy. Ta nejzábavnější byla asi #pillowchallenge.
16. Začala jsem být závislá Pokračovala jsem v závislosti na Netflixu a zkoukla pět celých seriálů - Love is Blind, Elite, Dead to me, Kalifat, Unorthodox - až na ten první všechny moc doporučuji!
17. Odjela nám spolubydlící z Mexika, takže nechyběla ani rozlučková party.
18. Naučila jsem se spoustu španělského a taky latinskoamerického slangu a nadávek. Užitečné.
19. Taky jsem přečetla Rez & Záře hvězd. Knížka podle skutečné události, která inspirovala Nabokova k napsání Lolity.
20. Zamilovala jsem se do ginu s tonicem. Proč jsem to sakra nezkusila dřív?
21. Přestala nám chladit lednička. Dvakrát. A opravář samozřejmě dorazil "mañana".
22. Viděla jsem zajímavý dokument o čínské politice jednoho dítěte - One Child Nation. 
23. Asi tak dvakrát za den nám vypadla elektrika. A to ještě není všechno k technickým problémům.
24. Taky nám praskla trubka v koupelně, takže jsme ve tři ráno, značně přiopilí, vytírali kuchyň, kde všechna voda skončila.
25. Každý večer v osm tleskáme na balkonech zdravotníkům a dalším lidem v první linii. 
26. Se spolubydlící Dianou jsme zjistily, že máme narozky ve stejný den. Protože spolu ale 4. 8. nebudeme, udělaly jsme falešnou oslavu narozenin o 4 měsíce dříve. Aby bylo co zapíjet.
27. Taky jsem se zapojila do on-line výuky a všechny úkoly statečně, hezky na španělský způsob, odkládala do poslední chvíle. Doslova.
28. Snědla jsem celý kýbl zmrzliny, zatímco jsem pozorovala holky, jak dělají workout.
29. A aby se neřeklo, asi pětkrát jsem se taky nechala na nějaké cvičení přemluvit.
30. Konečně jsem začala promazávat fotky v mobilu a zálohovat si data z počítače.
31. Obvolala jsem spoustu kamarádů, se kterými jsem už dlouho nemluvila. A taky oba dědy.
32. Podpořila jsem holky z Polska v jejich boji proti přijetí zákona zakazujícího potraty v jakémkoli případě (i v případech znásilnění nebo ohrožení zdraví ženy/dítěte).
33. Stala jsem se součástí podcastu Vyleť z hnízda, kde mluvím o svých zkušenostech s karanténou ve Španělsku.
34. Udělaly jsme si typicky holčičí večer s občerstvením a Sexem ve městě.
35. Objednala jsem si tři trička podporující ženy a jejich práva a mám z nich obrovskou radost. 
36. Rozhodla jsem se kouknout na všech top 20 nejoblíbenějších filmů na CSFD. Teď je na řadě Gladiátor.
37. Zjistila jsem, že mám děti. Na kolenách. Více tady. Doufám, že je tedy budu moct jít od 27.4. vyvenčit jako všechny ostatní děti.
38. Neodolala jsem knižním akcím a na stránkách Luxoru si objednala čtyři knížky. Hned se domů těším zase o něco víc.
39. Zažila jsem týrání. Holky (až na Jurgitu, která tímto dostává veřejně pochvalu - a ne, nebyla jsem k tomu přinucená) asi tak co čtyři dny vařily houby. A já ten smrad nemůžu ani cítit.
40. Rozšířila jsem svůj kuchařský um, takže nemusím každý den jíst bulgur nebo aglio olio.
41. Naučila jsem se konverzovat na Whatsappu jenom pomocí samolepek. Hodně zábavná věc.
42. Odložily jsme náš plánovaný výlet do Andalusie na neurčito.
43. Začala jsem používat slovo "disaster" (případně italsky "disastro") jako odpověď na všechno. Moji kamarádi se mají na co těšit.
44. Zjistila jsem, že se neudržím ve stojce na rukách. Při jedné alkoholové hře.
45. Poprvé v životě jsem dělala bramborový salát (na Velikonoce) a zjistila, že v Polsku dělají stejný.
46. Zbavily jsme se vánočního stromku na balkóně. Darovaly jsme ho sousedům.
47. Jenom jednou za celou dobu jsme si nechaly dovézt jídlo - pizzu hawai.
48. Naše společná objednávka kosmetiky dorazila přesně za 25 dní. Jedna spolubydlící stihla odjet, než jí věci dorazily.
49. Samozřejmě máme taky online lekce. Vrcholem mé aktivity je "yes, I can hear you" a "thank you professor".
50. Konečně jsem se odhodlala a sepsala to všechno na blog.

A samozřejmě občas přišly i chvíle smutku a stesku po rodině, ale protože už brzo budeme spolu, snažím se na to nemyslet :)










You May Also Like

7 comments

  1. Já bych si nedokázala představit být celé dny zavřená v bytě a nikam nesmět jít :/ Jsem ráda, že můžu aspoň na procházku do lesa se provětrat.
    Každopádně podle fotek jsi měla na balkóně docela hody :D Až se mi sbíhají sliny :)
    A je fajn, že jsi si našla čas na nové věci nebo doháněla nějaké resty :) Budu držet palce ať se brzy vrátíš domů za rodinou :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc :)
      Já si to taky nedokázala představit, ale nedá se nic jiného dělat, tak se s tím musím nějak poprat :D:)

      Vymazat
  2. Ajajja, to je super článek :D. Mám hned několik osobních poznámek.
    9. Doporučuju Kdo chytá v žitě a Jako zabít ptáčka
    16. Moc se těším na další sérii Dead to me!
    20. Já to začala pít na konci roku 2019 a jaká mňaminka! Teď taky nepiju nic jiného :D.
    28. Haha😅🤣
    32. Jsi skvělá!
    33. Zrovna tak před hodinkou jsem se o podcastu dozvěděla, tak teď už si ho poslechnu na 100 %!
    37. To je děsivý :D!
    38. Já měla štěstí a dostala barterovou spolupráci s O2 Knihovna. Tak taky něco objednám, už se těším. Zase to vidim na knihy od vydavatelství Jan Melvil Publishing :DD
    39. Tak to bych jim tam asi furt jen zvracela. Smrad z hub je snad to nejhorší, co existuje. To bych fakt nedala.
    44. Hlavně, že máš obě ruce v pořádku 🤣.
    50. Děkujeme ❤.

    Gracias za článek, a Hasta luego, Anet❤. (Po 4-5 letech jsem se opět vrhla na španělštinu na Duolingu a mám z toho velkou radost.

    Verča ze Ztracena v Praze | Co číst a poslouchat? A jak na tom celém ušetřit? | TIPY

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyjo, díky za skvělý komentář, moc mě potěšil! Jinak ti závidím spolupráci s O2 Knihovnou, ta by se mi taky moc líbila :D:)) A držím palce v té španělštině!

      Vymazat
  3. Vypadá to, že ani u tebe karanténa není tak zlá. :D Tolik dobrot v jednom článku - mňam! :))

    OdpovědětVymazat
  4. Tyjo, a já jsem v karanténě teď :D :D Já bohužel nesmím ani s tím košem. :D :D

    OdpovědětVymazat

Těším se na všechny Vaše komentáře :)