Už dlouhou dobu jsme s přítelem plánovali, že se na víkend pojedeme někam podívat. Já totiž cestování a poznávání nových míst zbožňuju - a je mi jedno, jestli se jedeme podívat někam na hrad v České republice, nebo jestli poletíme někam k moři. Nakonec jsme s kamarády dohodli, že zkusíme Bratislavu. Oproti Praze je to poměrně malé město, takže na víkend úplně ideální. Vyjížděli jsme v pátek večer a asi v 11 jsme už byli v Bratislavě, takže pokud plánujete podobně krátký výlet, tak Bratislava je autem opravdu rychlá. Chtěli jsme ubytování, které nebude úplně drahé, zároveň bude nové a moderní a budeme tam mít snídaně. Výběr byl poměrně veliký a nakonec jsme se rozhodli pro Hotel Bratislava, který je sice trochu dál od centra, ale splňoval všechny naše požadavky. Pokoje byly moderně a útulně zařízeny (taková lepší hotelová klasika), měli jsme svůj balkón a na snídaních byl opravdu velký výběr, takže hlady jsme taky neumírali. Jediným mínusem tedy zůstává téměř nefunkční WiFi, což je pro holku jako já celkem komplikace, ale nakonec jsem to zvládla a užila si taky trochu toho offline života.

1. DEN

I přes naléhání kluků, že se po celém týdnu v práci potřebují trochu vyspat, jsme zůstaly neoblomné a čas snídaně určily na 9. hodinu (ale nejsme zase tak zlý, původně jsme chtěly už v 8). Pořádně jsme se posilnili (až na Mildu teda, ten měl už v 11 zase hlad) a vyrazili poznávat centrum Bratislavy. Přestože jsme přijeli autem, do centra jsme se rozhodli využít městské hromadné dopravy. Zastávka tramvaje, kam nás navedli z recepce, byla od hotelu asi 10 minut, takže nic strašného. Po chvíli bojování s kupováním lístků (protože sms jízdenky můžete posílat jen z telefonů, kde jde odeslat prázdná smska, což nám na iPhonech nešlo - takže takový malý tip, pokud se tam chystáte) jsme se vydali do historického centra. Připravenost nebyla zrovna naše silná stránka, takže jsme samozřejmě nevěděli, kde máme vystoupit. Naštěstí jsme narazili na moc milou paní, která nám všechno ochotně řekla a dokonce nám ještě udělala takového malého cestovního průvodce, abysme se taky trochu vzdělali. Vystoupili jsme na námestie Slovenského národného povstania a přes malé uličky si vydali směrem k Hradu. Nestačila jsem se v Bratislavě ani pořádně rozkoukat a už mi bylo dáno najevo, že tu nejsem vítaná - pos*al (omlouvám se za to slovo, ale nenácházím slušnějších výrazů) mě totiž holub. Opravdu jsem děkovala svému úsudku, že jsem si místo bílých džínů vzala nakonec ty černé. Nejdřív jsem to všechno viděla černě - celý den žádné fotky, jenom nenápadné skrývání, ale nakonec jsem si rifle očistila ve skoro vyprahlé fontáně a tkaničku na NOVÉ ČISTÉ CONVERSCE nenápně zastrčila a po půl hodině už jsem se zas chtěla fotit jak o život, takže naštěstí happy end :D Historické centrum jako takové je opravdu maličké, ale za to musím říct, že neuvěřitelně čisté a se skvěle zachovalou historickou atmosférou. Líbily se mi staré baráčky a venkovní zahrádky u kaváren, kterých tam bylo celkem dost. Když jsme vyšli nahoru na Hrad, nijak extra mě neosnil. Je to sice moc pěkná budova, ale na mě asi příliš jednoduchá. Za to okolí hradu je moc pěkné - zelené a se spoustami lavičkami k odpočinku. Z Hradu jsme se po mostě vydali na známou rozhlednu Ufo, kterou mi všichni doporučovali. Za 7 euro (studenti 4,50) jsme se vyvezli výtahem nahoru a užívali si nádherný výhled na celou Bratislavu. Chtěla jsem nějakou pěknou fotku s Hradem - nejdřív to zkusil Aleš, když nás fotil s Mildou. No, na fotce mi chybí sice nohy, ale to bych snad nějak přešla, ale i ten Hrad, o který šlo (jasně že ne o mě), je tam sotva z půlky. Pak to zkusil Milda - vida, na fotce už jsem byla celá, jen ten Hrad pořád nikde :D No nic, ještě ho budu muset na to blogerský focení trošku potrénovat. Vyhlídku jsme zakončili kavárnou nahoře na rozhledně a potom se vydali do Sadu Janka Kráľa, kde bych si úplně z fleku dokázala představit nedělní piknik. Přijde mi to, nebo v Praze tolik hezkých parků není (jestli znáte, pište do komentářů, ráda nějaké nové poznám)? Po krátkém rozjímání v přírodě jsme se vrátili zpátky do konzumního života. Hned u parku byl totiž obchodní dům Aupark, kam jsme si zašli na pozdní oběd (protože to Milda už fakt nemohl vydržet). Cestou zpátky jsme se ještě prošli přes Hviezdoslavově náměstí, kde je Slovenské národní divadlo a potom už se vrátili zpátky na hotel. Chvíli jsme si odpočinuli a večer jsme náš výlet byli zapít v menší hospůdce kousek od našeho hotelu.

2. DEN

Vstávání na 9 už bylo o něco těžší, ale i dneska jsme to zvládli. Po snídani jsme zabalily všechny naše věci (+ samozřejmě nějaká mejdlíčka z koupelny na památku:D) a vydali se, tentokrát už autem, na památník Slavín. Nakonec jsem byla ráda, že jsme zvolili auto, protože je to opravdu v hodně prudkém kopci. Kluky spíš než památník zaujaly baráky (očividně bohatých) lidí, kteří tam v okolí bydleli. I já ale musím uznat, že bych si tam bydlet asi dokázala představit. Být to tedy v jiném městě, nejlépe někde ve Argentině nebo ve Španělsku:D:) Pokud vynecháte rozhlednu Ufo, protože se Vám třeba nechce platit vstup, určitě si zajeďte sem, protože ten výhled je s Ufem srovnatelný a ještě si užijete krásnou přírodu. Potom už jsme měli v plánu jenom jeden cíl - Petržalka. I přes mé věčné vysvětlování, že je to klasické sídliště a nic moc tam neuvidí, jsme tam nakonec jeli. Milda i Aleš mají rádi slovenský rap, takže asi čekali, že tam potkáme Rytmuse a Ega. Nakonec jsme je tedy přes jejich zklamání nepotkali :D Vyrazili jsme tedy zpátky do Prahy a cestou se ještě stavili na oběd.

Byl to opravdu krásný víkend, který jsme si skvěle užili. Na Bratislavu opravdu stačí jenom jeden den, abyste si ji celou prošli, ale určitě to stojí za to. Já už se zase těším, jakou cestu naplánujeme příště :))