Cestovní deníček: Paříž (den 1 a 2)

Paris, je t'aime!


Už první den, co jsme se dostali do víru noční Paříže, jsem se zařekla, že se s ničím nebudu stresovat a budu žít stejně pohodový život jako Pařížani (aspoň na těch 5 dní). A i když mi párkrát Paříž hodila klacky pod nohy a došlo asi na dva nervové výkyvy (just a human), tak se musím pochválit, že jsem se v Paříži opravdu snažila žít jako Pařížanka (což Vám samozřejmě hned vyvracím asi nejvíc klišé fotkou z Paříže, ale tentokrát to myslím spíš myšlením a stylem života, než tím, že bych vynechala ty nejvíc profláknutý místa :D).


To, že jste si nevybrali asi úplně nejlepší čtvrť na bydlení, pochopíte hodně rychle. Stejně jako my. Stačilo vystoupit na hlavním nádraží, které je na tom hůř jak pražský Sherwood v noci, a rychle jsme pochopili tu pařížskou realitu. Cestou k bytu, který celkovou rozlohou připomínal naší koupelnu, jsme míjeli samé obchody s názvy afrických států, potkávali tolik nábytku na ulici, že by se tím dal vybavit jeden byt a v neposlední řadě se nám střídal pach ryb s pachem moči. Vítejte v Ulici Rybářů. První zděšení, které bylo na první pohled patrné z mojí i Mildy tváře, nakonec vystřídala radost ze zážitku, z toho, že jsme přežili a taky, že jsme poznali jinou tvář Paříže než tu z pohlednice. Po tomhle hororovém přivítání jsme se jenom rychle ubytovali a vyrazili tam, kde jsme po zbytek výletu trávili už každou noc - na Sacré-Coeur. Atmosféra na těch schodech pod bazilikou asi ani nejde popsat, to se prostě musí zažít. Spousta lidí, kteří i přesto, že jsou tam ve skupinkách po pár lidech, tvoří všichni dohromady jeden dav, který je ochotný se kdykoli přidat k jakékoli společné zábavě - třeba zpívání Despacita. Původně jsem myslela, že zpívají nějakou francouzskou verzi, pak jsem ale pochopila, že je to jen jejich osobitá španělština. Navíc tam máte úplně full service, protože když Vám dojde víno, určitě se Vám nebude chtít znovu dolů po schodech a zase nahoru zpátky, takže jste ochotni si za pivo připlatit místním, kteří ho tam po celý večer studené roznáší :)

Celý výlet jsem plánovala sama, takže s žádným odpočíváním se nedalo počítat (čemuž nasvědčuje i těch 70 km, které máme po tomhle výletu v nohách). To, že Mildu ale nevykopu v osm ráno, s tím jsem tak nějak počítala. Takže jsem druhý den vstala, vysprchovala se asi v nejmenší sprše, co jsem kdy zažila, Mildu nechala v klidu spát a s úsměvem na tváři a pozitivním naladěním (jako správná Pařížanka) šla pro snídani. První den jsem chtěla vzít tak zlehoučka, aby jsme nevyčerpali všechny síly hned první den, ale nakonec jsme toho stihli asi nejvíc za všechny ty dny. Z Montmartru, kde jsme byli ubytovaní, jsme to vzali k Centre Pompidou - taková průmyslovo-designová stavba, která vypadá trochu jak z jiného světa. Dovnitř jsme nešli, protože bylo ještě zavřeno, ale prošli jsme se okolo a prohlédli si všechny ty zvláštně postavené trubky. Potom jsme se vydali na Notre Dame, kam jsme se, i přes Mildy "všechny katedrály vypadají vevnitř stejně", šli podívat dovnitř. Blížil se čas oběda, a tak jsme se zatoulali do Latinské čtvrti a doufali, že se někde dobře a ne úplně draze najíme. Což se nakonec povedlo - v kebabu. Pokud jedete do Paříže a chcete žít aspoň trochu low-cost, tak Vám doporučuji jíst v podobných podnicích - u Číňanů, u Turků, nebo třeba u Libanonců. Jídlo je výborné a neudělá Vám díru do peněženky.




Po jídle už jsem Mildu zvládla dotáhnout akorát do známého, ale kouzelného místa, knihkupectví Shakespeare and company, kde mají především knížky v angličtině, a dokonce jsem tam našla i Švejka. Knihkupectví stojí za návštěvu, i když nemáte v plánu si nic koupit, protože jen ta samotná atmosféra je trochu jak z Prasinek z Harryho Pottera. Jelikož jsme měli plná bříška, padla na nás únava, a tak jsme se vydali k Lucemburskému paláci do zahrad, kam chodí snad odpočívat celá Paříž. Děti běhají kolem fontány, nadšeně posouvají lodičky po vodě, zatímco rodiče sedí na pohodlných židličkách, kde se dá krásně číst a nebo klidně spát. Nutno podotknout, že tohle bylo asi Mildy nejoblíbenější místo - odpolední siesta v Lucemburských zahradách. Cestou zpátky na Montmartre jsme prošli okolo Louvre a zašli si do pár oblíbených obchodů na Rue de Rivoli, což je nákupní ulice hned u Louvru, kde najdete obchody jako Pull and Bear, Bershka nebo H&M.






Když jsme načerpali nové síly a zároveň ještě nebylo tak pozdě, aby jsme to zakončili na Sacré-Coeur, rozhodli jsme se pro výlet k Le mur des je t'aime (Zeď lásky), kde je ve 250 jazycích napsáno vyznání lásky. Přišli jsme na poslední chvíli před zavíračkou, ale i tak jsme našli to naše české Miluji Tě. Potom jsme lásku vyměnili za realitu a sešli jsme ulicí až dolů k Moulin Rouge. Ještě nebyla úplně tma, takže kromě červeného mlýna nebylo v ulici nic zajímavého k vidění (Milda se tam pak chtěl vrátit ještě v 1 ráno, ale to jsem vzhledem k únavě - hlavně té společenské - odmítla). Znovu jsme teda vyšli kopec a zamířili na Place du Tertre (Náměstí Umělců, kde jsem se jako malá nechávala namalovat), které považuji za jedno z nejvíce francouzských míst v Paříži. Přes malé uličky plné krásných baráčků, kde jsme potkali i typicky francouzské auto - Citroën 2CV (Kachna), jsme pak došli až na naše schody pod Sacré-Coeur, kde už si jenom sedli a rozebírali všechny naše pařížské dojmy. 

Když hrála Francie čtvrtfinále, nenašli byste prázdnou hospůdku - lidi stáli i venku :D:)










Pokračování přístě 

Děkuji všem, kdo dočetli až sem! Budu ráda za všechny komentáře :)

You May Also Like

8 comments

  1. moc ti to sluší! :) a ta ryflová sukně vypadá božsky

    OdpovědětVymazat
  2. Do Paríža sa chcem ísť neskutočne moc pozriet a som rada že doňho mohla zatiaľ vidieť aj z takejto foto stránky. To kníhkupectvo vyzerá úžasne! Určite to bol krásny výlet.
     xxAlexandra MS ALWAYS LATE



    OdpovědětVymazat
  3. Taky jsem letos na podzim chtěla do Paříže, ale asi nám to už nevyjde. Ale věřím, že příští rok se poštěstí. Příhoda s ubytováním mi připomněla cestování po Amsterdamu. S kámoškou jsme byly ubytované v ulici plne prostitutek a nočních klubů. Na jednu stranu depka, ale na tu druhou to byl bezva zážitek plný adrenalinu

    OdpovědětVymazat
  4. Ubytování jste si hledali sami přes Airbnb,... nebo jak jste se k takovému bydlení dostali?:D:) Každopádně jinak z fotek jde vidět, že jste si to parádně užili :) těším se na další články :)

    OdpovědětVymazat
  5. Naozaj super článok s krásnymi fotkami, proste radosť pozerať❤❤
    Máš veľmi inšpiratívny blog, som rada, že som ho našla :)

    SYDNEY SLEEK | fashion, beauty and lifestyle

    OdpovědětVymazat

Těším se na všechny Vaše komentáře :)