5 knih a 10 filmů, které ve mně zanechaly otisk I.


Už od základní školy jsem měla hodně nakročeno k tomu, že ze mě bude jednou velký čtenář. Vždycky jsem si snažila psát poctivě čtenářský deník a občas jsem i výhrala roční soutěž, kterou pro nás pořádala paní učitelka třídní o největšího čtenáře (dobře, možná že šlo spíš o moji soutěživost, ale teď jsem za to rozhodně vděčná :D). Někdy mě mrzí, že si už čtenářský deník nezapisuju, protože mám sotva čas na čtení. Všechny přečtené knížky si ale ukládám na Goodreads a Databázi knih, abych je měla hezky všechny pohromadě (pokud kouknete na můj profil, tak se nedivte, že jich tam není tolik, ukládám si je teprve od maturity).

Přestože ráda čtu, tak ne každá kniha mě dokáže zaujmout a i když si nemyslím, že bych byla úplně náročný čtenář, otisk (jak já ráda říkám) ve mně jen tak nějaká knížka nezanechá. A když už ho ve mně zanechá, znamená to, že si na ni vzpomenu i třeba několikrát měsíčně po dobu několika let a nějakým způsobem změní můj pohled na svět a taky můj způsob přemýšlení o určitých věcech. A takových knih zase tolik není.

Jelikož se snažím vybírat si převážně knížky, které se přímo zaměřují na témata, co mě zajímají, je dost možné, že tu bude hodně podobných knížek. I tak je pro mě ale každá z nich jedinečná, každá mě dokáže znovu zaujmout a každá ve mně znovu vzbudí emoce. A co mě teda vlastně zajímá a na jakou literaturu se zaměřuji? Druhá světová válka, koncentrační tábory, jedinečné osudy a vlastně asi celkově příběhy o lidech, kteří zažili nějaké utrpení. Žádné romanťárny tu nehledejte. Leda ty bez happy endu.

Dneska jsem si pro Vás připravila prvních 5 takových knih a pokud vás tahle série bude bavit, ráda v ní budu pokračovat :)

1. My děti ze stanice zoo
Tuhle knížku četla v dětství asi většina z nás. Já jsem ji četla snad dokonce třikrát, což se většinou nestává, že bych se k jedné knížce dostala vícekrát. Do teď mě utvrzuje v tom, že to nemusí být vždycky chyba jedince, který se dostane až na dno a skončí v tvrdých drogách, ale dost často to může být chyba celé společnosti, teda nás všech. A bohužel to ne vždycky musí být jen ti, co vyrůstají ve špatných podmínkách nebo neúplných rodinách. Možná právě naopak.

2. Útěk z tábora 14
To, že ve 21. století existují pracovní tábory, mě děsí a fascinuje zároveň. Fascinuje mě to, že i když o tom všichni vědí, nikdo není schopný s tím cokoli udělat. Příběh kluka, který se v takovém táboře narodil a považoval život v něm za normální, což obnášelo i přihlížení umírání svých příbuzných a následné mučení, mě pak spíše děsil než fascinoval. Zajímavé je si pak také přečíst články s hlavním hrdinou, kde se přiznává k tomu, že si některé pasáže vymyslel, protože nebyl schopný se k těm reálným situacím ani ve vzpomínkách vracet.

3. Já jsem Malála
Celkově miluju knížky o ženách, co dokázaly něco úžasného. Tady je to ještě vystupňované tím, že té ženě bylo daleko méně než mně, když tohle všechno dokázala a taky žila v daleko horších podmínkách, než ve kterých jsem vyrůstala já. Přesto bojovala za to, aby mohla chodit do školy, kupovat si učebnice a dělat si domácí úkoly - za to, co většina ostatních dětí na světě nesnáší a dobrovolně by se toho vzdala. Těžko ale říct, jestli její odvaha nebyla nerozvážná, když ji nakonec málem stála život.

4. Rybí krev
Tahle knížka si mě dostala hlavně tím, že je úplně jiná než ostatní. Téma, o kterém by mě nikdy ani nenapadlo přemýšlet a přesto podobný osud musel postihnout spousty rodin. Napadlo Vás někdy, co se stalo s vesnicemi, které musely být zničené kvůli Temelínu? V téhle knížce se vypravěčka vrací do doby, kdy ještě žila s rodičema a bráchou na vesnici, ve svém domově. Když se dozvědí, že jejich vesnice bude zaplavena vodou, chtějí všichni bojovat a zachránit ji. Jaké to ale je, když ostatním síly dojdou a najednou bojujete za dobro všech úplně sama proti všem? A dá se s takovou věcí po dvaceti letech srovnat a zase se podívat na  místo činu a znovu rozrýt staré rány?

5. Krvavé jahody
Další pohled na pracovní tábor - v jiné zemi, v jiné době, za jiné situace. Ale vlastně pořád všechno úplně stejné. Končí válka, lidé se radují, oslavují, myslí si, že už je všechno špatné za nimi. Pro některé Rusky a Rusy, kteří ze své země utekli za bolševické revoluce, začíná boj o přežití. Jaké to asi musí být, když už téměř dvacet let žijete v jedné zemi, považujete se za jejího občana a vychováváte zde svoje děti, které ani Váš rodný jazyk neumí a oni si pro Vás stejně přijdou a pošlou Vás i s dětmi  směrem na východ, kde se pro Vás život stane ze dne na den peklem, se dozvíte právě v téhle knížce.

A i když mám knížky daleko radši než filmy, občas už se mi po celém dni nechce číst, a tak si lehnu k počítači a pustím si nějaký film. A které jsem v poslední době nemohla dostat z hlavy? Tady je seznam mých 10!

1. Rudá volavka
2. Příběh služebnice (seriál)
3. Vyšší princip
4. Milada
5. Obhájce
6. Já, Olga Hepnarová
7. Bestie Karla
8. Jíst, meditovat, milovat
9. Zelená míle
10. Rozpolcený


A jelikož žádná z těhlech knížek ani filmů (až na Jíst, meditovat, milovat) nebyla zrovna pozitivní a oddychová, mám pro Vás ještě jeden tip na knížku a to Dívku, která četla v metru, kterou jsem začala číst dneska a moc mě baví a je rozhodně 100x veselejší než všechno výše zmíněné :D:)

Ještě ji úplně nemůžu hodnotit, ale mně k tomu, abych věděla, že ji potřebuju, stačila přečíst její anotace.

You May Also Like

10 comments

  1. Nejsem si jistá, jak by vypadal můj seznam. Každopádně s tou částí tvého, se kterou jsem měla tu čest, souzním. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem rada, ze z toho mají ostatní stejný pocit :)

      Vymazat
  2. Moc pěkný článek, já tyhle knižní a filmové články naprosto zbožňuju, protože člověk v nich najde vždycky tunu inspirace k tomu co číst a na co kouknout. Z tvého seznamu jsem zatím četla jen Já jsem Malála a musím říct, že to je tak silný příběh, při kterém se člověk ne jednou zamyslí třeba na půl hodiny mezi stránkami, že by si to měl přečíst každý a možná by velká část Česka (kde žije dle mého spousta rasistů), změnila názor.
    Z filmů jsem zatím viděla jen Miladu, kterou jsem snad ze 70% probrečela a Rudou volavku, na kterou jsem byla v kině předevčírem a hrozně pozitivně mě to překvapilo! ♥

    EnthusiasTer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S Malálou jsem to měla úplně stejně, škoda, že se o ní tak málo ví :(

      Vymazat
  3. Určitě se nechám inspirovat a některé knížky si přečtu! V některých seriálech a filmech se ale shoduji - tak například Handmaids Tale jsem si úplně zamilovala. A Jíst, meditovat, milovat miluju už docela dlouho - a hlavně tu knížku! :)
    Kout světa

    OdpovědětVymazat
  4. Super :-), žádnou z knížek neznám, tak moc děkuji za skvělé tipy!
    Ennepenne.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Obhájce je Lincoln, The Lawyer? Myslím, že to tak je a pokud jo, tak ten film miluju! <3
    Za mě můžu z filmů doporučit to Last Men in Aleppo a nebo Icarus (letos vyhrál Oscara za nejlepší dokument). A tam jsem teda u obou jen zírala.
    The Linheart

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to ono :) a na to Last men in Aleppo jsem na tvoje doporučení koukala a síla! Každý by to měl vidět :)

      Vymazat

Těším se na všechny Vaše komentáře :)