Tenhle příspěvek mám napsaný už asi přes týden, ale schovávala jsem si ho až na tenhle významný den. Protože dneska je to přesně 50 let ode dne, kdy se narodil ten nejúžasnější taťka pod sluncem. A právě pro něj je celý tenhle článek (a to bych nebyla já, abych stejně na většině fotek nebyla, že jo). 

Za svůj život jsem poznala hodně lidí. Spoustu z nich mým životem jenom prošlo, ale jenom ty, mamka a Olí jste tu pro mě byli pořád. A vím, že pořád budete. Chce se mi trošku brečet, když nad tím vším tak přemýšlím (štěstím samozřejmě!), ale dnešek nemá být o slzách. Dnešek je o Tobě, tati. 

Místo toho, abych psala nějaké dlouhé dojemné slohovky (a taky proto, že v tom nejsem moc dobrá), rozhodla jsem vypsat tři body, které mám s Tebou nejvíce spojené a nikdy v životě na ně nezapomenu.

1. Hned v prvním bodě musím zmínit něco, za co Ti jsem moc vděčná, i když to tak někdy nevypadalo a taky Ti poděkovat, že si trpělivě snášel moje hysterické scény, urážení a krokodýlí slzy. Děkuju, že si mě dokopal jít na práva! Opravdu to (asi) bylo to nejlepší rozhodnutí!

2. Nikdy nezapomenu na zážitky, které jsou spojené s tímhle hotelem. Když se Olí narodil, byla jsem hrozně naštvaná na celý svět (a že já to umím, to všichni moc dobře víme) a uražená, že už nemám rodiče jenom pro sebe. Ty si mě vždycky vzal a jeli jsme se sem koupat (ne do toho rybníčku, vevnitř je normální bazén :D), abych zase měla pocit, že seš tu chvíli jenom pro mě a nemusím se o Tebe dělit :) 

3. (teď mami nečti) Poslední, ale zdaleka ne poslední, bod se týká toho, co jsem už od mala tak strašně milovala a ty si byl jediný, kdo mě v tom podporoval (i když si toho určitě párkrát litoval a taky sis kvůli tomu určitě vyslechnul nejedno morální kázání). Díky tati, že si mě vzal poprvé na fotbal! A ne jenom poprvé - díky, že si mě vzal na Bazaly (vidíš, já říkala, že už se tam určitě potom hrát nebude a musíme to stihnout co nejdřív :D) a na všechny další stadiony. Nebýt Tebe, nikdy bych tyhle zážitky neměla a sám musíš uznat, o co všechno bych byla ochuzena.

Je toho ještě daleko víc, ale nechci sem psát všechno, protože některé zážitky mají zůstat jen v rodině :) Takže tati, všechno nejlepší! (a promiň, že tu máš jen jednu fotku, ale byl si pořád moc temperamentní a ostatní fotky jsou rozmazaný:D)

Ráda bych ještě zmínila pár slov k oslavě - hlavně tedy k místu, kde se konala, protože to mě opravdu uchvátilo. Pokud někdy budete ve Středočeském kraji kousek od Mladé Boleslavi hledat ubytování, pak doporučuji Hotel Galatea, který leží mimo město, je obklopen nádhernou přírodou a může se pyšnit vlastním vinným sklípkem. Pan majitel, kterého můžete vidět na fotce nahoře, je moc sympatický a je na něm opravdu vidět, že pro ten hotel dýchá a svoji práci miluje. A každý takový člověk mě naplňuje pozitivní energií a pocitem, že dělat to, co mě baví, je opravdu jedna z nejdůležitějších věcí v životě a stojí za to bojovat.